Prosinec nebo listopad, klidně i duben, zima je prostě zima. Se stoupajícími cenami energií není proto divu, že někteří z nás přešli plně na krby, a elektřinu a plyn nechali stát ladem. S čím ale topit? Jaké dřevo je pro vás nejvýhodnější? Poté tu ale ještě máme další problém- pokud máte doma i jiné druhy dřeva, a nevíte co si s ním počít. Co s břízou, modřínem, smrkem a podobně? To vše si vysvětlíme v tomto článku!
Každé dřevo je jiné, i proto se použije k jinému zdroji tepla (nebo úplně jiné funkci). Mají rozdílnou topivost, výhřevnost a typ hoření. Je tomu tak kvůli rozdílnému chemickému složení a vlhkosti. Například měkká se liší od tvrdých, od ovocných dřev a podobně. Je proto důležité dbát na to, jaké dřevo použijete do ohně, a jaké zase na dekorace nebo na uzení.
Při nevhodném výběru totiž může jednoduše dojít k poničení krbu. Navíc, přesto, že se často krby konstruují právě tak, že se do nich má ideálně vkládat jeden druh dřeva, či brikety, vám nezabraňuje v tom, abyste použili nějaké jiné. Třeba to, které máte zrovna po ruce z lesa, od známých a podobné. Každé dřevo zkrátka dokáže jiné zázraky.
Dřevo v krbu by mělo být dostatečně proschlé, aby nedoutnalo, a nezpůsobilo vám přidušení. Všeobecně, čím sušší dřevo bude, tím lepší bude jeho výhřevnost. S vlhkým dřevem je to pak tak, že většinu času oheň stráví odpařováním přebytečné vody, a nemá tak dost prostoru na výhřev. Kromě toho také toto dřevo obsahuje velký poměr dehtu a dýmu, který zanáší prostor ohniště a sklo krbu. To samo o sobě není taková hrůza. O dost horší je, že dým pak může jednoduše zacpat komín.
Ideální úroveň vlhkosti dřeva je okolo 20 %. To tak, že klasické dřevo má v sobě až 50% vlhkost už na začátku. Vyschlé dřevo má pak vlhkost okolo 25-30%, proschlé pak 10-20%. Klasicky, abyste docílili ideální úrovně vyschnutí, potřebujete dřevo sušit 2 roky. U měkčích dřev je doba sušení pouhý rok. Takže, i když toto dřevo není ideální do krbu, jakmile není nazbyt, prostě použijte měkké dřevo. Tvrdé dřevo skladujte mimo vlhkost, neboť velká část z něj podléhá ve vlhku zkažení. Dřevo nasekejte na menší kousky, neboť ty rychleji vysychají.
Každé dřevo má jinou strukturu, poklep a kůru. Dřevo vzniká z meristémových buněk, a je proto obnovitelným zdrojem energie a biomasy. Konkrétněji se skládá z celulózy, která tvoří 40-50%, ligninu (20-30%) a doplňkových složek. Dále se v nich můžeme setkat s voskem, tukem, pektiny, pryskyřicí aj. Finální vlastnosti konkrétních druhů dřeva jsou dány objemovou hmotností- dělí se na lehká (nízká hustota) a těžká (vysoká hustota).
Dalším, a pro nás asi nejdůležitějším parametrem je pak tvrdost dřeva. To se dělí na měkké a tvrdé.
Měkké dřevo se snáze opracovává. Jeho původ je často jehličnatého typu. Výjimečně listnatého typu- nám všem známá lípa, vrba, topol.
Tvrdé dřevo je pak primárně z listnatých stromů, z jehličnatých se mezi něj počítá borovice, tis, douglaska aj.
Tabulka tvrdostí dřeva:
Skupina dřeva | MPa (mikroskopická stavba dřeva) | Co zahrnuje |
Měkká | <40 | Smrk, jedle, borovice, topol, lípa |
Středně tvrdá | ≥40 | Jasan, jilm, dub, ořech |
Tvrdá | ≥80 | Habr, akát, tis |
Tvrdost tisu červeného je často přeceňována, ale vesměs není o moc vyšší či převratnější, než třeba u listnáčů. Například dub letní má s tisem mnohé společné, i když tis má lepší pružnost a pevnost.
Základní parametry ideálního dřeva jsou tvrdost a výhřevnost na 1 prm. Prm označuje prostorový metr- tedy krychle o délce 1 metr na všech stranách, která je plně zaplněná dřevem. Parametr si nepleťte s prmr (prostorový metr rovnaný), který představuje ideální rozestavení dřeva. Zkrátka, nejde o tu stejnou věc, leč to tak na první pohled vypadá.
TIP REDAKCE: Jistě nejideálnějším způsobem topení je tak kombinace obou dřev naráz. Respektive, rozžhavit krb s měkkým dřevem, které poskytne dostatečné vzplanutí krbu, a poté přidávat dřevo tvrdé.
Bříza: Bříza má tu výhodu, že má výborně hořící kůru, která rychle vzplane i když je mokrá. Má však tu nevýhodu, že rychle podlehne vlhku. To zase vykupuje rychlým prosycháním. Tudíž břízu stačí nechat proschnout jen jeden rok. Dřevo navíc nepraská a má vysokou výhřevnost.
Dub: Populární pro svou vynikající výhřevnost a pomalé hoření, dub je králem mezi palivovými dřevy. Schne až 2 roky. Nepraská, takže hoření je hezky tiché a efektivní.
Buk: Buk je dar od matičky přírody. I když je tvrdý jen středně, hoří pomalu a dlouho, a to s vysokou výhřevností. Jedinou jeho nevýhodou je to, že podléhá vlhku, takže ho raději držte stranou od deště. Vysychá dva roky.
Habr: Habr je nejdražším typem dřeva. Sice hodně stojí, jeho výhřevnost je extrémně vysoká. Vysychá okolo dvou let.
Ořech: Ořech je opět drahou parádou, tentokrát ale zcela nevhodnou pro topení. V celkovém srovnání se vám totiž nevyplatí. Je však skvělý pro dekorativní užití.
Smrk: Smrk je mezi palivovými dřevinami poměrně populární, ale ne příliš používaný. Na rozdíl od dubu totiž praská a jiskří, takže se vůbec nehodí do otevřených krbů, kde by vinou jisker mohl vzniknout požár. Své uplatnění nachází spíše v kempových ohništích. Schne 1 rok.
Borovice: Borovice má sukovaté dřevo s pryskyřicí. I proto výborně hoří, za to ale také praská, dokonce víc než smrk. Dřevo je vysoce křehké. Obsahuje i poměrně dost mízy, která by vám mohla zanést celý krb a komín. Dřevo schne 1 rok.
Modřín: Modřín má křehké a sukovité dřevo, a uvolňuje vysoké množství sazí než smrk, ale ne více než borovice. Schne 1 rok.
Topol: Topol má měkké, rychle schnoucí a dobře štípatelné dříví. Bohužel hoří příliš rychle a teplo z něj není nijak výrazné. Pokud ho ale máte, určitě ho využijte na roztopení.
Lípa: Lípa je ideální na řezbařinu, ale z krbu bychom ho raději vynechali.
Ovocné dřevo, trnka, jabloň, třešeň jsou pak ideální pro uzení. Hůře se suší, a většinou se používají pro výrobu dekorací, golfových holí (jabloň). Například švestka se pak těžko sušší, neboť se kroutí a praská, zato je ideální pro sušení. Dřevo na uzení musí být suché, neboť dehet z vlhkého dřeva, by se mohl usazovat a znehodnocovat chuť masa.
Při přibližné délce okolo 25-45 cm vychází ceny následovně:
Typ dřeva | Cena za 1 prmr |
Měkké dřevo | 1 100 – 1 700 ,- |
Tvrdé dřevo | 1 300 – 2 000,- |
Ideální způsob zatápění je tedy s pomocí tvrdších dřev. Pokud vlastníte i měkká dřeva, chybu s nimi neuděláte. Dávejte si však pozor na jiskření a doutnání. Pamatujte, že dřevo by mělo být dostatečně vysušené. Doufáme, že vám článek pomohl.