Důsledně tepelnou energii obsaženou v palivu je možno využít v tzv. kondenzačních kotlích, které spalují kapalná nebo plynná paliva. Zkondenzovaná vodní pára odevzdá tepelný obsah kotlové vodě, čímž nejen snižuje tepelné zatížení kotle, ale v kondenzačních antikorozních plochách ochlazuje spaliny pod jejich rosný bod. Kotle pracují s účinností nad 100% a mají díky kvalitním antikorozním materiálům dlouhou životnost a bezpečný provoz. Vhodné jsou budovy s nízkoteplotními otopnými soustavami, kde se trvale využívá kondenzace vodní páry obsažené ve spalinách.
Základní podmínkou při spalování plynného paliva v kondenzačních kotlích je dosáhnout vysokého stupně využití při různém tepelném zatížení, kdy musí platit:
- Konstrukce kotle musí být odolná vůči korozi
- Kotel musí pracovat s co nejnižším a stálým přebytkem vzduchu v celém rozsahu spojitě řízeného výkonu kotle a hořáku
- Kondenzační kotel musí být napojen na takovou otopnou soustavu, která se vyznačuje nejnižší teplotou vratné topné vody potřebnou ke kondenzaci vodní páry obsažené přímo v kotli
- Spaliny v kondenzačních kotlích jsou ochlazovány tak, že nepostačuje jejich přirozený odvod. Z tohoto důvodu jsou kotle vybaveny ventilátory na přívod vzduchu nebo mají ventilátor na odvod spalin
- Spaliny v kondenzačních kotlích ještě obsahují vlhkost. Kotle musí být připojeny na komíny, které jsou odolné proti vlhkosti
- Kondenzát, jenž vzniká při kondenzaci vodní páry, by se měl neutralizovat v neutralizačních zařízeních a až poté může být odveden do kanalizace
Výhřevnost a konstrukce kotlů
Kondenzační kotle mají výhřevní plochy vysoce účinné a tvarované tak, aby vzniklý kondenzát odtékal plynule. Z tohoto důvodu jsou výhřevní plochy kotle uspořádány svisle, pod konstrukcí tlakového hořáku.
Konstrukce kondenzačního kotle je řešena jako třítahová, zpravidla s průchodnou spalovací komorou. Spaliny ze spalovací komory, která se nachází v horní části kotle, se neotáčejí nazpět k čelu kotle, ale proudí do konvekční teplosměnné plochy.
